neděle 13. prosince 2015

Ready player one - Ernest Cline

Ahoj čtenáři,

dnes vám představím knihu, od které jsem vůbec nic nečekala a ona mne naprosto smetla.
Hned na začátek musím říct, že v knize je trochu těžší se orientovat a proto začnu tím, že rozepíši hlavní aktéry a systémy a popíši jejich roli.

GSS – (Gregarious simulation systems) vývojáři OASIS
Oasis – virtuální realita přístupná s vizorem a haptickými rukavicemi
James Halliday – jeden z tvůrců OASIS, vlastník postavy Anorak, autor Anorakova almanachu a Honu
Ogdon Morrow – druhý z tvůrců a nejlepší přítel Hallidaye, dozor nad Honem
Hon – soutěž vyhlášená po smrti Hallidaye o pohádkové bohatství, 3 hádanky, 3 klíče, 3 brány a na konci ukryté zlaté vejce jehož nálezce vyhrává
Anorakův Almanach – Hallidayovy deníky obsahující odkazy na romány, filmy, komiksy a pop-kulturu 80. let
Gunteři – hráči jenž zasvětili svůj život Honu a zkoumání vodítek v Anorakovo Almanachu.
IOI – (Innovative Online Industries) konkurenti GSS jejichž cílem je převzít a zpoplatnit Oasis
Nolan Sorrento – vedoucí pracovník IOI
Sixeři – zaměstnanci IOI, používají místo jmen 6-místné číslo, gunteři jimi pohrdají
Wade Owen/Parzival – hlavní hrdina, gunter
Aech – nejlepší přítel hlavního hrdiny, vlastník chatovací místnosti Sklep
Art3mis – gunterka, blogerka, platonická láska hlavního hrdiny
Daiko a Shoto – účastníci Honu, členové první pětky


Je rok 2045 a světem vládne ekonomická, palivová a energetická krize. Většina lidí žije v Komínech, což jsou přívěsy naskládané na sobě (některé komíny jsou vysoké až 15 přívěsů) a namačkané těsně u sebe. Když vyšlo Oasis, většina lidí začala utíkat do tohoto virtuálního světa a ten se postupně vyvinul v druhou realitu, kde lidé studují, pracují i se baví. Když jeden z vývojářů, James Halliday, umřel, neměl dědice a proto uspořádal Hon, hru ze které má vzejít jeden vítěz, který zdědí celé Hallidayovo dědictví a svět Oasis (který se mimochodem  má rozlohu tisíců simulovaných světů).

S naším hrdinou, Wadem/Parzivalem, se seznamujeme v době, kdy studuje střední školu a zároveň se snaží rozlousknout první hádanku Honu. Už několik let se pátrání nepohnulo ani o kousek a tak pátrací horečka která vypukla po odvysílání videa (které oznamovalo začátek Honu a pravidla) pomalu uhasla. A proto hlavní hrdina tráví většinu svého času v Oasis ve škole, Sklepě, studiem Hallidayových materiálů nebo na blogu Art3mis. Sklep je chatovací místnost založená Wadeovo nejlepším kamarádem Aechem, spolugunterem a Art3mis je virtuální dívka, také gunterka, která na svůj blog píše svá gunterská dobrodružství a náš hlavní hrdina je do ní zamilovaný (samozřejmě platonicky). Wade má detailně prostudovaný celý Almanach a orientuje se v pop-kultuře 80. let, jelikož věří, že mu to pomůže v Honu. Jak sem již říkala, bydlí v Komínech se svojí tetou (rodiče umřeli v brzkém věku), ale raději se uchyluje do své skrýše poblíž Komínů v jedné opuštěné dodávce, kde má topení a akumulátor připojený na rotoped.

Krátce po ponoření do příběhu (přesné datum 11. února 2045) se našemu hrdinovi podaří náhodou rozlousknout první hádanku a velice brzy také najde první klíč a odemkne první bránu. Krátce na to vypukne hledací horečka nanovo a prvních pět míst Výsledkové tabule se zaplní (do té doby byla všechna místa obsazena jednotným textem JDH 0000000).


Krátce po Wadeovo prolomení ho kontaktuje Nolan Sorrento, vedoucí IOI s nabídkou, kterou nelze odmítnout (alespoň si to mysleli, hihi). Wade však odmítne (překvapení, že) a oni se ho pokusí zabít. To se jim však nepovede a Wade se začne ukrývat.

Tímto bych v příběhu skončila i když velice nerada, ale musím nechat něco na objevení i vám J. Proto se trošku vrátím a vysvětlím co jsem psala v úvodu. Knihu jsem náhodou objevila v Levných knihách a zaujala mne herní tématika. Bohužel ale vím, jak to s herníma knížkama bývá a tak jsem moc neočekávala. Každopádně mne velice rychle pohltila a naprosto učarovala. Nejenom příběh, který se příjemně stupňuje a ani na chvíli nenudí, ale i odkazy do minulosti (jako například zmínky o počítačích Atari apod) pomáhají vytvořit iluzi opravdového fungujícího světa. Kvůli recenzi jsem se knihu rozhodla přečíst znovu a upřímně jsem se do toho světa nořila s obrovským nadšením, protože už jsem věděla co mne na příštích stránkách čeká a užila jsem si to ještě více než poprvé.

A ještě v jednom směru mne kniha ohromila a to ve chvíli, kdy jsem začala přemýšlet nad srovnáním s naší realitou. Grafika počítačových her už se dnes blíží fotorealističnosti a od plnohodnotné virtuální reality jsme jenom krůček. A co si budeme povídat i té celosvětové energické krizi už se po kapkách benzinu blížíme.  Na jednu stranu děsivé, na druhou vás to ale do knihy vtáhne o to víc a možná i donutí trochu zamyslet. Ačkoliv je to kniha hodně zaměřená na herní tématiku, myslím si že i ne-hráč si její přečtení užije.

Ani nevím jestli jde tato kniha shrnout mou obvyklou jednou větou, protože těch pocitů a zážitků je hrozně moc. Rozhodně je to kniha na více přečtení, protože se stane že sem tam nějaký detail napoprvé unikne. 100% doporučuji a nebála bych se jí označit jako jednu ze svých nejoblíbenějších.

P.S. Ke knize se chystá i film pod taktovkou Stevena Spielberga, který by měl vyjít v prosinci 2017 (csfd)
Na shledanou příště.



4 komentáře:

  1. Já teda knížky s herní tématikou moc nemusím, ale tahle mě zaujala. Jinak opět moc pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě stojí za to jí přečíst :) a děkuju, mám radost že se líbí co vytvářim :)

      Vymazat
  2. Musím bohužel sdělit, že mne většinou takové téma neuchvátí ale podle tvého článku to bude mít rozhodně něco do sebe! Doufám,že se k ní někdy dostanu. Přeci bych mohla zkusit něco jiného a dát jí šanci :)

    small-literaryworld.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem teda nadšenec, ale upřímně si myslím že i pro ostatní stojí za to i kdyby jenom díky tomu srovnání s naší realitou kterýmu se prostě nejde ubránit :)

      Vymazat